? Milí čtenáři z Karlína i odjinud,
zdravím vás od klidné vody u Rohanského nábřeží, kde betonové chodníky pomalu prorůstají zelení, staré továrny dostávají nový život a město se snaží lépe dýchat. Dnes bych vás rád pozval k zamyšlení nad tématem, které čím dál víc rezonuje nejen v odborných kruzích, ale i mezi obyčejnými městskými chodci: regenerativní design. Možná jste ten pojem už někde zaslechli – ale co vlastně znamená, a jak může změnit podobu měst, jako je naše milované pražské Karlín?

? Co je regenerativní design?

Regenerativní design je pokročilý přístup k urbanismu a architektuře, který jde dál než udržitelnost. Zatímco udržitelné projekty se snaží minimalizovat negativní dopady na životní prostředí, regenerativní návrhy usilují o aktivní obnovu a posílení přírodních i sociálních systémů.

Hlavní principy regenerativního designu:

• Spolupráce s přírodou: Budovy a veřejné prostory mají nejen „neškodit“, ale přispívat k biodiverzitě, zadržování vody a ochlazování města.
• Obnova místního ekosystému: Zapojení původní flóry a fauny, revitalizace půdy, návrat vody do krajiny.
• Podpora komunity: Design vzniká ve spolupráci s místními obyvateli, reaguje na jejich potřeby a posiluje sousedské vazby.
• Cirkulární ekonomika: Maximální využití recyklovaných a obnovitelných materiálů, minimální odpad.

?️ Jak to vypadá v praxi?

Zahraniční příklady ukazují, že regenerativní přístup může měnit celé čtvrti:

• Singapore – Kampung Admiralty: Vertikální vesnice propojující zeleň, bydlení seniorů, veřejné služby a komunitní zahrady.
• Londýn – King’s Cross Regeneration: Bývalá industriální zóna přeměněná na čtvrť plnou zeleně, vody, kultury a sdílených prostor.
• Melbourne – The Urban Forest Strategy: Cílené vysazování stromů pro ochlazení města a zvýšení kvality ovzduší.

? A co Karlín?

Karlín má k regenerativnímu designu dobře nakročeno –⁠ ačkoliv se ten termín zatím oficiálně moc nepoužívá. Přesto:

• Rohan City slibuje zachování a rozšíření zelených ploch, propojení s Vltavou i komunitní aktivity.
• Karlínská kasárna (než byla uzavřena) ukázala sílu dočasného využití prostoru ve prospěch lidí, kultury a přírody.
• Zeleň v ulicích, jako jsou nové stromořadí na Sokolovské nebo komunitní záhony na Pernerově, naznačuje posun ke kvalitnějšímu městskému prostředí.

? Co by to znamenalo pro budoucnost?

Představme si Karlín:

• kde domy sbírají dešťovou vodu pro zavlažování zelených střech,
• kde veřejná prostranství čistí vzduch a ochlazují město,
• kde se lidé setkávají pod korunami stromů místo v rozpáleném betonu,
• kde návrhy vznikají ve spolupráci s místními – nikoliv proti nim.

To není utopie, ale směr, kterým se mnoho měst vydává.

? Zapojení komunity je klíč

Regenerativní design není o jednorázové stavbě, ale o dlouhodobém procesu, do kterého se zapojuje celá komunita. A právě tady máme my, Karlíňáci, svou roli –⁠ hlasovat nohama, chodit na participativní plánování, podporovat místní iniciativy, ptát se, diskutovat, tvořit.

? Závěrem

Regenerativní design není jen architektonický trend. Je to přístup, který mění to, jak vnímáme město jako živý organismus – kde spolu žijí lidé, příroda i historie. A kde se obnova nepočítá jen v metrech čtverečních, ale v lepším životě pro všechny.

Máte pocit, že něco podobného už v Karlíně zažíváte? Nebo víte o projektu, který si zaslouží pozornost? Napište mi, ozvěte se – jsem tu od toho, abych poslouchal a psal o tom, co se v naší čtvrti skutečně děje.

Váš
Karlínský kronikář
www.rohanske-nabrezi.cz

Chcete, abych tento článek převedl i do kratší infografiky nebo série příspěvků na sociální sítě? Rád připravím.